Nedávno jsem měl tu možnost dostat se na workshop fotografování dravců v oboře Žleby a na Šumavě. A tak se s vámi chci podělit o zážitky a fotografie 🙂 .
Vezmu to tedy popořadě a začnu první akcí v oboře Žleby.
Je tam naprosto úžasná parta lidí, kteří mají ke zvířatům nádherný záviděníhodný vztah 🙂 . Vědí moc dobře, v jakém prostředí daná zvířata žijí a kde takové prostředí v okolí na fotografování najít. Celá ta obora vypadá nádherně a mají tam spoustu různých zvířat, přes již zmiňované dravce po například Bílé jeleny.
Měli pro nás připravený nástřel „programu“ kde nám nechali samozřejmě i volnou ruku pro naše záměry. Nejdříve jsme si jako rozcvičku ještě v oboře nafotili ježka v různých pózách.
Poté jsme jeli na zříceninu hradu Lichnice, kde jsme strávili nejvíce času a nafotili většinu zvířat staticky i v pohybu. Bylo zde mnoho možností jak dravce nafotit a celé okolí hradu se k dravcům hodilo.
Jako posledního dravce jsme si nechali Orla mořského, se kterým jsme sjeli k vodní nádrži Seč, kde jsme fotili hlavně letovky nad vodou.
Velmi mě bavilo poslouchat historky chovatelů dravců. Jeden ze sokolníků má svého svěřence ochočeného tak, že s ním chodí na procházky jako se psem. Dravec za ním spokojeně chodí a občas prý i popoletí 🙂 .
A přichází na řadu Šumava 🙂 .
Jelikož Šumava je od Jablonce nad Nisou poněkud daleko, tak jsem tam jel s Martinem Hejzlarem který je naprosto skvělý fotograf a člověk 🙂 .
Na této akci se k nám připojila i skupinka Němců, kteří nás válcovali svou super foto-technikou 🙂 .
Ale co mě jako první zaujalo byl myslivec, který nás spolu s pořadateli celou akci doprovázel. Měl takové to auto mezi dodávkou a osobákem (prostě s velkým kufrem) natřené na tmavě zelenou barvu jako maskáče a místo znaků Škoda tam měl přidělané krásné znaky/sošky jelenů. No naprosto dokonalý myslivec 🙂 . V průběhu celé akce nám vyprávěl o šumavské přírodě a o zvířatech, která tam žijí, prostě dokonalý průvodce.
No ale teď už dost o myslivci a přejděme k pořadatelům, kteří stejně jako u první akce dobře vědí, kde jednotlivý dravci žijí a také kde je co nejlépe vyfotografovat.
A tak jsme vyjeli do skvostné šumavské přírody a vyšlápli si kopeček k tzv.: kamenným polím, která byla pro mě velké překvapení, protože jsem je nikdy neviděl. Jsou to velké kameny naskládané přírodou na sebe i vedle sebe a jsou na rozlehlé ploše. Chodí se po nich opravdu příšerně, ale pro focení dravců, kteří žijí ve skalách je to krásná kompozice.
Paradoxem je že když by na kamenném poli chtěl člověk najít kamínek, tak ho nenajde, najde jen velké kameny ale ty do ruky nevezme 😀 .
Samo sebou jsme nefotili jen na kamenech, ale i v lese na stromech či pařezech.
I z této foto akce mám skvělý osobní zážitek. Při fotografování jedné z letovek Sovy Pálené se sova rozhodla, že poletí přímo na mě místo ke svému chovateli 🙂 . Chtěla mi přistát na hlavě, ale v poslední chvíli jsem jí stihl nastavit ruku, tak jak to dělají sokolníci. Samozřejmě jsem neměl rukavici, tak mě sova lehce škrábla drápky, ale ten zážitek, mít jako jediný za celou akci na ruce dravce byl k nezaplacení 🙂 .
Dalším menším zážitkem byl Výreček který vydával zvuk jako s prominutím nasraná kočka 😀 (takové to předení a syčení dohromady).
A na závěr musím dodat, že na Šumavě je naprosto skvostná příroda a všem velmi doporučuji se sem podívat a nadýchat se lesního vzduchu.
No a ještě takové malé Post Scriptum 🙂 : Obě akce se myslím velice vyvedli i když počasí chvílemi strašilo 🙂 .
